Předmluva ke knize modliteb

Podle duchovní inspirace přijaté od Krista napsala
ã Božena Cibulková.

Přepisy textů z originálních rukopisů a první redakce J. V., 1950 – 2003.

 

 

              Jsou lidé, jejichž duše touží pozvednout se z všednosti života, z každodenních starostí i práce pro blaho zemských tělesných životů, do oblastí duchovních, kde tuší zdroje všech podivuhodností životních projevů, kde působí skrytá síla Boha všemohoucího.

A tyto toužící duše hledají vyjádření svých myšlenek a citů, hledají slova, jimiž by mohly vyznat své stavy, svou víru i naději v Boha, svou častou tíseň i obavu, své zoufalství a bezmocnost v nemoci i v mnohých jiných obtížích, jak je s sebou přináší každodenní život mezi lidmi, i v práci. Touží předložit je Bohu ve víře, že On rozhoduje nade vším, že posiluje a pomáhá, uzdravuje a potěšuje. Těžko se však někdy hledají slova, těžko se vyjadřují myšlenky i rozbolestněné city. Duše často teskní nevědouc, jak se uklidnit, jak načerpat sil, jak si postěžovat, poprosit - pomodlit.

A tomuto stavu lidské duše, této němé touze po vyjádření myšlenek citů k Bohu přicházejí vstříc tyto modlitby a rozjímání. Vytryskly z nitra duše v čas potřeby, kdy bylo voláno k Ježíši Kristu a vyprošována u Něho pomoc, ochrana, posila i povzbuzení.

A tento předobrý, přelaskavý Mistr a Učitel působil na nitro duše tak, že vypučely v něm květy těchto modliteb. Jsou Jeho darem jako pomoc všem duším toužícím po modlitbě, všem, které hledají spojení s Bohem a volí si Ježíše Krista za svého Mistra i za svou Cestu k Otci, za svého Pastýře. Jsou dány všem, kteří chtějí poznat všechno, co Bůh žádá od člověka, co od něho očekává a čím se mu může člověk zalíbit. Jsou věnovány všem, kteří mají snahu zdokonalovat se v dobrém skutku a v lásce k Bohu i člověku.

Protože tyto modlitby vznikly a byly psány za skrytého působení Mistra Ježíše, jsou omilostněny a působí silně jednak na duši samotnou, na cit víry, naděje i lásky k Bohu, jednak otvírají srdce Boží dokořán a tím zprostředkují Boží milosti, které jako neviditelné paprsky proudí do nitra a působí tam jako činitelé dobra a lásky, duši omilostňují a očišťují.

Každé slovo v nich zní, je živé a spojuje člověka s Kristem a celou svatou Trojicí. Jsou klíčem k neviditelnému domu Božímu. Otvírají jeho dveře a vracejí zbloudilého marnotratného syna do náruče Otcovské. Je jen třeba dobře porozumět všem slovům modliteb a rozjímání, je třeba si uvědomit jejich smysl i význam, vnikat do jejich krás i zvláštností, učit se je prožívat v nitru, promýšlet, prociťovat je a naplnit se jimi tak, až by zněly v duši celý den, až by zněly i v hluku světském i v tichu samoty. Je třeba, aby hlavně ve skutcích se odrážela jejich síla a krása.

Ne tedy jen ústy, ale myslí, citem, celou duší je třeba se modlit, aby duše pochopila i všechno poučení, které z nich vychází. Není účinná modlitba, která je pronášena jen ústy, bez účasti mysli i citu. Proto prosící duše se zcela ponoří do modlitby, odloží všechny myšlenky na zemské věci a spojuje se s Bohem slovy modliteb. Jen tato hluboká a vroucí modlitba přináší žádané výsledky, omilostňuje, posiluje, pomáhá i potěšuje, a konečně i klidní.

Kéž pocítí všechny duše takto se modlící, klid a mír, kéž jsou posilněny i povzbuzeny, kéž dovedou nalézt cestu krásného, čistého, pokojného a láskyplného života, která záleží jen a jen v myšlenkách, slovech i skutcích dobra a lásky i ve vroucím spojení s Ježíšem Kristem.

Kéž Jeho milost, pomoc i posila dopomohou duši k vítězství nad zlem, které je ve světě i v nitru samotné duše, kéž posílí k práci pro dobro a mír na Zemi, kéž stane se naše vlast královstvím pokoje a lásky k Bohu i k člověku.

Amen.